Povaha bígla

Důvodem, proč se v posledních letech stal bígl tak oblíbeným domácím mazlíčkem, je především jeho všestrannost. Dokáže být dobrým honičem v lese, dokáže běhat dlouhé trasy a vzdálenosti, dokáže trénovat a závodit v agility, umí udělat zkoušky poslušnosti bez ztráty jediného bodu, stejně jako “nejposlušnější” psí  plemena. Je stále veselým a milujícím společníkem, který dokáže stejně tak dobře spát v posteli jako v boudičce nebo  v kotci. Jeho štěňátka s nádherným prosebně dojemným výrazem nedovolují snad nikomu, aby si při pohledu na něj neřekl, že tohoto pejska chce a musí mít doma…

Bígl je plemeno, které se velice snadno přizpůsobí jakékoliv domácnosti. Jeho přáním je zalíbit se těm, které miluje a v jejich společnosti chce být co nejvíce. Bígla lze vycvičit a většinou se naučí všechno to, co Vám udělá radost, ale pokud nemá pevné a důsledné vedení, může taky velice snadno páníčkovi přerůst přes hlavu. Bývá většinou právě tak poslušný, aby Vás udržel v pohodě, ale občas si taky dává s vykonáním rozkazu pěkně na čas, protože většina z nich bývá velmi umíněná. Vyžaduje majitele, který je hodný, ve svých povelech důsledný, ale taky tolerantní k bíglovým občasným lumpárnám, protože s bíglem většinou bývá legrace.

Péče o něho je rovněž poměrně snadná, protože většinou potřebuje jen svůj prostor pro spaní (pelíšek, kobereček, postel….), kvalitní stravu a vodu. Jeho krátký kožíšek vyžaduje celkem malou údržbu, občasnou koupel, vykartáčování a zastřižení drápků. Nejvíce však bígl potřebuje lásku, pozornost a příležitost k pohybu, cvičení, ale i  k relaxaci po něm.

Ideálním majitelem je člověk, který svému bíglímu kamarádovi umožní být v jeho společnosti a dává  mu taky prostor pro procházky a výlety mimo vlastní teritorium. Bígl vychází taky s dětmi výborně, pokud je jimi vychováván a jsou k němu vlídné a laskavé a záleží jim na něm. Většinou je jen zapotřebí, aby si děti uvědomily, že pejsek není plyšová hračka, ale živé stvoření. Pak je ten vztah dokonalý.

Věnuje-li majitel svému bíglovi dostatečný čas a péči o jeho kondici, obvykle se včas seznámí s jeho návyky a dokáže rozpoznat, když s ním není něco v pořádku. Nejčastějšími zdravotními problémy bývají střevní potíže, protože bíglové mnohem častěji než ostatní plemena dokážou slupnout i ledacos z odpadkového koše, popřípadě zapomenuté jídlo v jakémkoliv množství někde v domácnosti…může se objevit taky epilepsie (nesená především dědičným zatížením) anebo rakovina, ale procento výskytu není nijak veliké. Je snazší a účinnější nemocem a úrazům předcházet, než potom bojovat s chorobou anebo léčit její následky. Řádný odchov by měl pocházet od rodičů, kteří nejsou zatížení dědičnými vadami. Preventivní kontroly u veterináře a kvalitní péče s vyloučením obezity mohou majiteli velice usnadnit život s bíglem. Ideální bígl má vypadat jako štíhlý atlet s pevným svalstvem a jeho přirozená energie ho předurčuje pro výcvik a úspěch v mnoha druzích psích sportů a aktivit.